Bipolar

Vznáším se a tma je bílá
Tančím celé dny i noci jako víla
Spánkem přec čas neztratím
Ten opojný okamžik nevrátím
Vzala bych tě na kraj světa ba i dál
Však ty v těch chvílích ses vždy bál
Bál ses pádů, bál ses bolů,
Věděls, že se vrátím zase dolů
Pátrals, hledals schody do nebe
Léky ty to mohly vzít za tebe
Duše přitom tiše vzdychá
Tonoucí se stébla chytá

Propadám se tma je černá
Moje hloupost navždy věrná
Bouřka přichází, zůstává a nemizí
Zvráceně to přijímám a sebelítost vítězí
Spánek trvá, dny se krátí
Chuť k bytí však nenavrátí
Bílá košile třesoucí se uprostřed světa
Snažíš se ji zachytit, není však žádná věta
Děti hladoví a lidé pijí
Opuštění psi na měsíc vyjí
Duše světa trpí a některé necítí nic
Což bolesti znásobuje mnohem víc