všední
a přesto rozechvělá topořiště
vtahují nás do děje
kde rodí se nám příště
v světě zvaném naděje
☀☀
výkřiky a krutá šalba
uvolňují z provazů
nesmyslné řeči
a taky
básně
co voní sliznicí
z vydrancovaných vnitřností
JSI NESMÍRNĚ ÚŽASNÝ A MÁŠ PODOBNEJ STYL FRRÁČKOVI :)
19.10.2018 22:24:49 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA
Do morku kosti :)
19.10.2018 10:40:17 | ARTeFakty X. Múzy
Jsi citlivá, vnímavá a morkově
ale víž co,radši až zejtra:-)
19.10.2018 23:41:09 | Akyš
Co zejtra víž? Tomu už jsme čím dál blíž.
Dík za empatie.. i za ty, co v nich duše žije..
Dnes trochu smutná... pa. Líbá půlnoční M.
19.10.2018 23:46:37 | ARTeFakty X. Múzy