Opona

 

Opona

 

Jsou chvíle,

kdy ve dne tma je černá tak,

že nevidíš si přes svý prsty

 a ostrov ten, co pustý je,

je pro tebe stejně

 málo pustý . . .

 

„Jsou chvíle,

 kdy život bere ti

 zas mnohem víc

 než tobě dává . . .

A ty ani nevíš,

 která ruka tvá je levá

 a která je

ta pravá . . . „

 

Jsou chvíle,

 ty zcela bez citů a bez emocí,

 jako hra ta pro špatný herce,

 kdy láska tvá má stejně

už zavřeno dávno

po večerce . . .

 

 „Jsou chvíle,

 co náhle pobořily

všechny tebou

postavený mosty . . .

A ty ani nevíš,

 jestli máš brečet

nebo řvát tu

dosytosti . . .“

 

A pak

přijdou chvíle,

kdy ta smůla konečně

 má padla . . .

A znova dejcháš

 a znova koukáš sám

 na sebe

 do zrcadla . . .

A když vidíš

 svoji novou tvář,

co už se zlomit nedá . . .

 

Héj!, tak teda!

Ať znova začnou hrát!

Vždyť tvá opona,

ta už se, kámo, zase

zvedá . . .

 

Za foto děkuji MIRA Photography
www.facebook.com/miraaphotography?fref=ts