Blues o Manon z předměstí
Tak a teď jsem tu
jen pro vás, můj pane milý.
My k sobě by se vážně hodili!
Věřte mi, u nás by nebyl žádnej svár.
No, jak říkám, moc pěknej pár,
i když asi by to bylo
jenom na chvíli . . .
Chtěl byste to jedno
anebo si povídat?
Řekněte, pane,
pro vás já cokoli . . .
Ne, prosím, jen, nelíbat,
víte, duši to stejně nezhojí . . .
Mý jméno chcete znát?
Vždyť to jsem já, vaše Manon,
vy smíte mě milovat přesně tak,
jak to máte rád.
Víno? Ne, můj rytíři Des Grieux,
Manon ta přece nepije . . .
. . .
Tak a teď zbejvá
sundat tu velkou noblesu,
já hnedle ji radši vodnesu,
tu krajkovou krásu do skříně . . .
Ne, pane, vy jste v tom zcela nevinně.
Jenom váš čas je prostě pryč,
konec, finito, šlus.
Jo, můj milej,
tohle je všechno špatný blues . . .
Ale ještě mě třeba pohlaďte,
chcete-li, ten za váma,
víte, ten nehledá Manon,
jen holku v posteli . . .
Ne, vod vás nic nechci,
dyť jsme si voba užili.
A kdy mně se zas poštěstí
bejt takovou Manon,
i když jenom z předměstí,
i když jenom
na chvíli . . .
Za foto děkuji MIRA Photography
www.facebook.com/miraaphotography?fref=ts