Proměny

Po setmění

Se vše změní.

(Včetně tebe, včetně nás.)

Ta nejkrásnější ze všech zkáz

Je odevzdat se svému stínu,

V němž se nenarodím, nezahynu.

 

(Pojď, pojď, ještě jednou

Chyť se mé ruky a vzhůru vzlétni.)

Má vina je tak

Nekonkrétní.

 

Časem zevšední.

(Jak první, tak poslední.)

 

Teď dobře si rozmysli,

Co uděláš dál.

Někdo ti snad všechen rozum vzal,

Cestu ven nenajdeš protože není,

Den co den utíkáš z reality k snění,

A bdění je o ničem.

Vždyť to už víš,

(Tak pojď ke mně blíž,

Tak nechej se unášet.

A mysl ti uletí.)

Vítej zpět v pekle,

Na dalších pár

Století.