Roboti

Říkají, ať jsme odvážní,
když naše už opět pochroumaná srdce
po dlouhé době znovu začnou bít.

Říkají, to já bych …
Ale s životem proplouvají
mnohdy hůř než leckterý hnidopich.

Říkají, že bude lépe,
když se nám mezi prsty rozpadl
náš už tolikrát slepovaný svět.

Říkají, pořád dokola,
pouhé věty,
strohé
nic neříkající,
ať si z toho nic neděláme,
ať naše tváře jsou usmívající.
Ať naše srdce jsou z ocele,
nic nepociťující.
Ať jsme roboti,
nic nevšímající.