Průhlední lidé postávají,
neviditelnými se dělají
Ať raděj nikdo nevidí,
že tady jsem, že tady dlím
Ty všechny jejich naděje
odvál už čas – nostalgie
Však oni tady kdysi byli!
Smáli se, žili, radovali
Tak vzdálená je naděje,
odnes ji vítr – nostalgie
Kdyby jen vrátit šel ten čas,
zase by byl tu lidský kvas
Když zahlédnou svou naději,
odnese vítr - nostalgii