o předjaří
o předjaří
předjaří
je pytlák hvězd
a zloděj žab nepolíbených
v probouzejících se tůních
lásku draží
stihomamem touhy
ode dna odříkání
kalí vesmír zázraků
za šupinu zlaté rybky
slíbí ručku víly
zakleté do tvých
marnotratných snů...
Komentáře (6)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Sny vedou potrubím pod skutečností, já vidím... :)
20.02.2019 14:49:06 | Philogyny
No jo! Je to pěkný, Frr. (Jen jestli to není nějaká literární provokace.)
20.02.2019 13:15:01 | šerý
víš, já si soukmenovče někdy nejsem jistej-naše psaní je přece povětšinou
jako pot řinoucí se se nutkavě z pórů podvědomí a to je (kurevsky) nesmlouvavé....pak se často nestačíme divit, co z nás vzejde-a i když korigujeme texty uvážlivou autocenzúrou, puch z našich hlubin nevytěsníme-to bysme pak nic nenapsali ****:-D*
20.02.2019 16:06:04 | Frr