Nutně únorová

.
Cítím se opotřebovaný
s úsměvem půdní panny
odložené před dávnými věky
mezi staré deky

Oči mi nestačili zamáčknout
stále sledují stejný kout
kde pavučin přibývá

Neuchopí li tvé ruce
vybledlé tělo po záruce
tedy oheň mě vem
i s vylislým úsměvem
vplen kruhového přediva