Hodiny

Umím psát jen smutně o životě
O mé cestě s dírou v botě
Možná se to změní jednou
Kapky štěstí na mě padnou

Není všude dáno, kde je bráno
I nejčernější můry straší ráno
Sepíšu svůj příběh na vše, nač psát by se dalo
Co zlého i dobrého se mi kdysi stalo

Nad papírem vždy o půlnoci sedím
Jak vězeň zbytek trestu si střežím
Ještě spousta stran je k popsání
Ač múza není vždy k dostání

V přesýpacích hodinách ztrácí se písek štíhlým pasem
Hraje tu stále stejnou hru s časem
Přesto vryju se navzdor jemu do poslední stránky
Než mysl opustí zbytek mé tělesné schránky
…