Jen smrt nás rozdělí

Byla jsi láskou mojí,
byla jsi poklad můj.
A to, co bůh spojí,
nikdo nerozlučuj.

Ruce tvé svíjejíce
se při hrátkách vášně,
za svitu měsíce,
vzdycháš prostopášně.

Trhavý vzdech,
zpocená kůže,
však na tvých rtech,
rty cizího muže.

Kde je tvůj slib?
Kde šesté přikázání?!
Jak tenká je nit,
co drží milování.

Barví se červánky,
barví se do ruda,
bušení ve spánky,
Ta potupa! Ostuda!

Nikdy jsem netušil,
že zradím, co jest svaté,
v noci jsem porušil,
přikázání páté…