Ve stripcich milosti

Mezi uchopitelnosti sebe sama
a myšlenkou na lásku
cestující predivem věku
osudů a dalnic jednoho myšlení
tkanivem plejady zornic
vrstvami hornin
a pasmami tvarů
jez jsou pastvou pro oči
utkane ze slunce
mizejici za obzorem
A vozem oblaku v dali
nekonecneho satu stvoření

Jako s odstupem vrascitych odlehceni
vidim stupinky basni ve vášní
na cestě k nebi noveho obzoru
tisíce vterin a hodin cekajici na vysloveni
nebo zanikajici ve věčném tichu
jak hudební proud miji usni delty
a vydává se vstříc dlouhé cestě nové myšlenky

Ve vyhledech na krajinu rodné planety
kraje rodného
slunce oslnuje nase očí
paprsky stekaji po rasech v duhovkam
a predstavy ztekoucnele po jilu k nautilu ametystu hoře
hoří mezi světem tady dole a tam nahoře
představy rodici se kdesi v sebeprozivanem pozorovateli v zákoutí spanileho kola mysli
mimo střet zrozeni a nezrozeni
v hlase z tohoto a za tímto světem

Proto hovořím na povodí dvou světů
jednoho viditelneho a druhého neviditelného
zaznamenavam pocitky smyslu a hry za oponou věku
sestupuji a modlim se za slova pokorna a plava
aby až usnu vecnym spánkem tohoto zrozeni
slova moudrá inspirovala nezrozene tohoto věku a dal šla svým životem

životem tvůrčí cesty
po niz jde život v lune pritomnosti
ruku v ruce s vojem astralnich bohů
a tvarů nepredstavitelne rozkoše a vůle k vykoupení do absolutní reality nesmrtelneho vesmíru

co nemůže býti prerozeno z těla do těla
může byti porozeno myšlenkou do slova forem
za absenci slova prodleva pozorovatel a údolí jasnozrivych snilku
kteri citlivymi zraky snimaji naše srdce
jsou z tohoto světa a za tímto světem

Jsou ze Země a ze-mě
mimo-zeme
a touto andelskou zemí

Pecujme o Zemi
at máme jako lidske bytosti a všechny druhy
kde žít na novou mladou neporozenou budoucnost
vstricnejsich listecku tekouci ve vilne svobodné tmě částic
osvobozene básnické mysli
jenz je mystickou vlnou opisujici horizont svatych slunci

Nad oponou rodného kraje
s vyhledem na chribske vrcholky
s planinou plamenu milujiciho srdce
Tobě má nehynouci lásko!