Na kolenou čelem k zemi
hrstka suché hlíny v dlani
s nedobytnou představou
Nedůvěřiví „znalci“ života
jednou provždy obelháni
Půdu, kterou držím v moci
ztratil pro ni proudy potu
absolvoval jsem cestu schůdnou
dosti klamavou
Pot, krev a odříkání
zní z úst proroků
po překročení brodu
nikdo vás už nezachrání
Jsme v hodnotném kurzu
ale nikdo si na nás nevsadí
na náš sen vysněný
trochu bláhový
Na náš sen se stavbou domku
naše bydlení
https://www.youtube.com/watch?v=eQ6qdGmGbNA&list=PLpMeh3O-Mdfq3g8QAO_9bfbOKCt1Vd-Z1&index=2
Asi věřit hlavně realitě a svým možnostem. Sny na "úrovni" se nejlépe realizují až od adekvátní "úrovně" střední třídy. (Lázně, rod. domky, kvalitní vzdělání i spotř. zboží a pod.) Ty omleté "nůžky" se už kapitalisticky notně rozevřely. Dobrá civilně-poetická reflexe.
09.04.2019 00:17:59 | šerý