Rudý ubrus

Ve strouze leží
zatímco sněží
prochladlý na kost
postrádá radost.
Místo krve chlast
začíná se třást.
Bez přátel a rodiny
prožívá poslední vteřiny.

A přece jen někomu chybí
je prostřeno a ho tu není
pivo na stole ztrácí pěnu
a on stále v nedohlednu.
Každý den ve stejnou hodinu
ke stolu mu jedno donesu.
Ke stolu s rudým ubrusem
chodívá mírným poklusem.
Dnes je ale něco ve vzduchu
celá hospoda je potichu.
V tom vlítne jeden ožrala
a kříčí: "Je tam mrtvola!
Leží u cesty v příkopu
promrzlej a bez tepu."

Byl to on a měl ještě dlouho žít
být v utrpení je lepší než umřít.
V den pohřbu jsme měli zavřeno
kromě nás tam neměl nikoho.
Květiny a půllitry
štamgasti mu nosili.
Já přinesl rudý ubrus
takový byl jeho funus.