Jedna ztracená duše

Měl jsem duši celou,
už mě dobu melou,
měl jsem srdce rytíře,
teď zatlačen jsem v díře.

Byl jsem člověk dobrý,
jsem zničen z doby,
má duše je rozbita,
jak hrad padlý dobita.

Už mám duši na padrť,
obchází mě denně smrt,
prosím Boha o sílu,
už nemám ani víru.

Mé tělo mě neposlouchá,
satan mě denně vyslíchá,
mozek chce vyletět oknem,
v slzách končím den za dnem.

Denně se chci zabít navždy,
duše je napadrť provždy,
ptám se Boha proč ten trest,
šílenců nesmyslný smrti test.

Měl jsem srdce dobráka,
udělali ze mě žebráka,
slzy mě provází celý den,
není to jen krutý sen.

Prosím celý krutý svět,
snad dostanu šanci duši zpět,
prosím na kolenou denně,
kručím jak malé štěně.

Boha už začínám proklínat,
tomu se směje můj kat,
moje duše se choulí v koutě,
strachy pištím jak malé kotě.

Je ze mě stroj na prosení,
kdo to kdy reálně ocení,
prosím o slitování celý den,
myslím že je to krutý sen.

Bože prosím už najdi duši mou,
už nemohu jít dále tmou,
zas myslím na zabití oprátkou,
kata si mohu vybrat namátkou.