Ta s černou sukní
Ta s černou sukní
Ta s černou sukní
Znovu si sáhla,
jen o dům dál,
na život mladé
maminky.
Ve vzduchu cítit
smutný žal,
zbyly dvě děti,
vzpomínky.
Už nemám sílu
dál o ní psát,
snad se to ani
nesluší.
Obchází blízko,
kolem vrat,
sotva tvé slzy
osuší.
Dívám se přes
květy jabloní,
na bílou šedá
dopadá.
Jak člověk
smrti zabrání?
Kdo půjde přístě,
třeba.....?
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
ta v černé sukni,má vždy jasnou adresu...
neklepe,nezvoní,na věk se neptá,jen nabrousí si kosu...
:-(
13.05.2019 20:41:06 | Danger
Třeba já půjdu příště
dívat se do květů jabloní
a své Já nechám na jiném místě
a co jsem dal náhle zavoní.
30.04.2019 10:34:38 | Now
A jen smutek pozůstalý zasejí a slzou svlaží. Místo kýženého smíření, jen černé výhony otazníků. Spravedlnost netvrdí logiku a tvar má Rubikovy kostky. Pěkné memento, Dreamy.
29.04.2019 16:39:20 | šerý