***
Každý
(nebo aspoň skoro… každý)
má fotku
…v tajné skrýši
mezi vysvědčeními
na níž mu z očí kouká tramín
na špičku nosu
…přes kapku slivovice
---
nevyměnil klíč
i po letech zlehka bere za kliku
bez dechu
…co kdyby
na čestném místě bytu
polštář
s posledním vlasem
kelímek s troškou nočního krému
okno bez záclonky
- a dveře
(které na noc nezamyká)
…a čeká, čeká čeká
---
čekání
(vždy do zítra)
nikdy není vidět
…ale je dlouhé (a nejtěžší)
Já už zítra mám za včera. Ale mi napadlo, že to čekání (na cokoli) vlastně patří k lidské konstantě. Vine se to a šmodrchá jako nit lidským životem a končí to černým uzlem. Pošmáknul jsem si, Aravaro
02.05.2019 14:53:56 | šerý
Jejda... ze začátku to vypadalo jako heslo a název knihy z období hvězd, kladiv a srpů, ale tvé hodnocení mne vrátilo do současnosti a to je FAJN!!!
02.05.2019 20:06:17 | aravara
Já první větou myslel, jak člověku přibývá věk, tak se zdánlivě zrychluje čas. Tak to zkrátka je!
To obdobně probíhalo u stárnoucích lidí i za bolševika... jen z rozdílem podmínek nesvobody a dnešní demokracie. Tak nějak. Nikdy jsem nebyl komunistou.
02.05.2019 20:24:31 | šerý
Já jo... v 1970 mne vyhodili z práce, z rodné strany a vysoké školy (dálkové). V osmdesátkách to trochu povolilo a uznali z 5 semestrů 4 jako postgraduál. Rusáci mne v Terezíně chytli s letákama a bohužel tam s nimi byl i nějakej komanč český, tak jsem nemohl tvrdit, že jsou to laboratorní protokoly (:-D...
S tím časem máš pravdu a hned ti posílám mé zpracování tebou pozorovaného jevu. Díky'!!
02.05.2019 23:37:05 | aravara