Anotace: Ti co měli prožitky z klinické smrti a prošli tunelem ke Světlu, potkali se svými blízkými, ti toto vše, a další, považují za Realitu Realit. Doporučuji knihu od Dr.Moodyho, Život po životě.
Někdo prožije prd a má jaksi odžito..
Někdo, dle světských měřítek žije naplno a prd mu je souzeno. Ve vesmírném hledisku jsme teprve..
18.05.2019 00:10:49 | Now
na začátku. Tedy dle našeho vnímání vytvořeného času. Musíme znát začátek a konec, abychom ty příběhy měli kam vtěsnat. Vesmír má jiné starosti a hlavně-zrušil myšlení. A kde není mysl, není smrt.
18.05.2019 00:15:54 | Now
Tak mě napadlo, k čemu by byl celý Vesmír a všechno co máme kolem sebe, kdyby neexistoval někdo kdo by tyto věci věčně neobdivoval.Je to pořád jen otázka víry.
Člověk byl Stvořen k obrazu Božímu to je mé přesvědčení, a také věřím, že Všechny věci byly stvořeny právě pro lidstvo.Myslím, že v dnešním světě lidem hodně chybí pokora, stále se za něčím pachtí a to i brutálně a to není pro nikoho dobré.:-)
18.05.2019 18:51:54 | Jeněcovevzduchukrásného
Taky četla a jedním životem to prostě nekončí a ten chlap ví o čem mluví ale sám řekl že neví jestli je z toho nadšený protože to není vždy hladký přechod do různých úrovní bytí :)
17.05.2019 21:07:20 | xoxoxo
No jo, taky nemůže vědět všechno, to by byl stoprocentně dokonalý, a takový se ještě nenarodili a asi nenarodí:-)
18.05.2019 18:41:19 | Jeněcovevzduchukrásného
Ahoj, Moodyho jsem četla. A ano, většina měla prožitky světla, nicméně někteří šli dolů po schodech, snad kamsi do pekla. Moody se přežil pro americkou psychiatričku, která pracovala s umírajícími. Zabývala se klinickou smrtí také. S Moodym nesouhlasila. Vyšly u nás skoro všechny její knihy. Za stěžejní považuji Světlo na konci tunelu.Přirovnávala člověka (tělo) ke kukle, ze které se pak narodí motýl (lidská duše). Lidské tělo pak zůstane zde jako odložený kabát. Elizabeth Kübler Rossová
17.05.2019 20:03:06 | clafoutis
Ahoj, no, je to pořád otázka víry.Já vycházím z vlastní zkušenosti a to, když mi umíral děda.Ležel na posteli a poslední jeho slova zněla, už musím odejít, už mě volají.Pak jsem mluvil s pár lidmi, kteří mi byli ochotni vyprávět svoje prožitky z kl.smrti.Ti lidé a ani můj děda si to nevymysleli jen proto aby byli zajímavý.Podle mého je to jasné, po posledním vydechnutím se odebereme do jiného bytí a to do plusu a nebo mínusu.:-)
18.05.2019 18:38:20 | Jeněcovevzduchukrásného