Pohádka a nebo Realita?

Můžeš být salónů lev, samý prachy, času však neutečeš,
můžeš být samá sláva, již brzy uschneš jak letní tráva.
Přichází podzim, přesýpací hodiny se stále obrací,
mládí vyprchá, nic se nevrací.

Vše se žene dopředu, nic se nedá zastavit,
musíš jenom žít a s tímto se jen smířit, zatím můžeš hýřit,
do doby než se hodiny přestanou obracet,
opravdu se nedá nic navracet.

Jediné co můžeš vrátit je vzpomínka na své dětství nebo mládí,
vzpomínka na pěkné i hořké věci, fakt, to je pravda, žádný kecy.
Chceš nové zážitky?, věř, že je budeš mít,
pak své tělo z hůry uvidíš a vydáš se na cestu temným tunelem
a na konci Světlo zahlédneš, život svůj si zpětně prohlédneš.

Můžeš říci, to je jen pohádka, bajka, jenom hezké sny,
zde máme sečtené dny,
zde ano, ale tam jistě ne.