Ve zlomku zrodu
k matce přivinuta
v její náruči a hrstí slz
obklíčena skalpely
Za hlasitých fanfár
pozemských andělů
v bílých pláštích
na svět přivedena
Má svoji vizi
svůj dílčí úkol
za kterým se žene
se kterým se rodí
Až do posledního výdechu
Lidská duše popálená
jizvy své sečítá
Uvězněna osudem
bičována nemilosrdně
v lidském těle
Jak přichází na svět
je ze světa zase odvedena
Tak jak vítr zahladí stopy
přesype se několik zrnek písku
naklání se náhrobní kámen
zaroste travou
Zapomene se v pamětích
na drobné činy
na člověka
Na jeho duši
která mu byla předurčena
která je nyní ve hvězdách
a dívá se na nás
Navždy zapečetěna
https://www.youtube.com/watch?v=1qSD7eEK9og