Tak
Jako hrot tužky
Co po papíře
Klouže
Stejně tak dlaně mé
Blíží se k tvé
Touze
Tak
Jako hrot tužky
Zanechává stopu
Svou
Zůstane tady po nás
Příběh srdcí
Dvou...
Název je opět podnětný. V tom mimořádně plodném prostoru mezi egoismem a extraverzí (ani já ani oni), kde hledáme název, básník nečekaně oznámkoval vlastní dílo. Básnička opravdu je jako z papíru tj. ohebná, bez kostry, máčivá, poddajná, nevydrží. Nicméně i tak je na literu obstojná a za pojmenování básně je pochvala.
(ve 3.řádku je 1 slovo navíc)
13.06.2019 07:45:22 | Karel Koryntka