Dnes nejde mi psát
Dnes srdce mé pláče
Dnes chtěl bych jen spát
Dnes nechci se smát
Dnes mysl mám v dálce
Dnes nehodlám vstát
Dnes zdál se mi sen
Dnes přišla ta chvíle
Dnes přišel ten den
Dnes nepůjdu ven
Dnes zůstanu ležet
Dnes umírám – jen…
Vůbec nesouhlasím s komentářem KK.
Mám dnes takové pocity, jak je psáno (zítra doufám bude líp), tak mě to paradoxně povzbudilo :-)
18.06.2019 09:13:12 | Kapka
A kdy, když ne dnes?
Chytnout život za pačesy,
vychutnat si jeho krásy,
vnímat vůni lučních květů,
rozepsat si další větu,
cítit lásku bez podmínky,
vše vychutnat pro vzpomínky,
dát se noci, dát se ránu,
ochutnat i žití hranu,...
A kdy, když dnes si říkáš ne?
Vpřed jde život, necouvne..
:)
18.06.2019 09:08:47 | Dreamy
Čoveče je zajímavé že i tahle práce, kde se básník předem přiznává, že nemá co říct a nic neřekne, vychází přesto neupřímná s frázemi, se snahou vyždímat přece nějaký efekt.
18.06.2019 07:54:47 | Karel Koryntka