už zas vítr návratů
profukuje mými kostmi
sázím baobaby v Šáreckém údolí
a mořské lilie ve vysušených loužích
studánky se otvírají a zavírají
jako stránky nevydané knížky
občas se i zablýskne na časy
v děravé paměti
to když usnou balvany
valené únavou nad srázem
a úlevou popadají stromy
na cestu která vede
k neznámému hřbitovu
připomněl jsi mi malého prince asi baobaby... :-)
viděl krásu všude...
28.06.2019 23:55:56 | zelená víla
ano vílko zelená..všecky /cecky/ krásy světa...všecky /cecky/ krásy světa..:-D*
29.06.2019 12:26:49 | Frr
A zůstávají v prázdnu básně bez posouzení. Snad je to tím, že se na ně nechystá soud. A úžas již mají. Krása duše. To mě napadá při čtení těchto malých velkých slov.
26.06.2019 23:48:54 | Now
Pro tuhle báseň se dnes přihlašuji, je krásná, pro mě lidsky křehká a vnímám v ní jistou zranitelnost. Moc se mi líbí, Jiří Frráčku, jestli dovolíš, uložím si ji k mým oblíbeným...
Ani život ani smrt neznamenají nic,
snad láska,
ta přece neprochází smrtí,
buď je nebo není,
může růst a stát se něčím
utvářeným pro Věčnost...
Věřím, že lidé, co umějí rozdávat radost, tu lásku v sobě mají. Hezký večer, Jiří :-))
25.06.2019 19:28:53 | Helen Zaurak
Milá Bárko siderická, udělalas mi radost. Tvé přijetí mne pohladilo...přeju Ti dny navzdory horku laskavé a nechť z nich vyčuhuje radost***:-DD**
25.06.2019 22:18:53 | Frr
Jde o to, aby neznámé hřbitovy byly v bezpečné vzdálenosti...
25.06.2019 16:45:45 | básněnka
..někdy ani nevíme, že jimi procházíme...stávalo se mi tak před léty na poutích po vlasti, že jsem nevědomky šlapal po rozvalených náhrobcích lesních zdecimovaných židovských hřbitovů..:-D*
25.06.2019 18:02:58 | Frr