2 v 1
2 v 1
Anotace: Dvě básně v podobném stylu, ale s úplně jiným nádechem aneb jak se dá z hororu udělat romantika.
POUŠTNÍ ORCHIDEJ
nahá a
bezbranná
...
Kolem ní
jen pustina
a ona ?
Všechno
pustila
...
Kariéru.
Peníze.
Úspěch.
Moc.
I slávu.
Pustila
otěže života
a její šaty
sklouzly
z ramen na
vyprahlou
zem.
Bledá
a ubrečená -
tiše se
propadala
do zrádné
bažiny
tekutých
písků.
Daleko
od rušného
velkoměsta,
uprostřed
pouště,
se neměla
čeho chytit.
pohasla
...
Dříve,
než naposled
vydechla
a zmizela
v bezedné
prázdnotě,
stačila zoufale
vykřiknout:
"ODPUSŤ !"
POKLAD NA STŘÍBRNÉM JEZEŘE
Stála tam
krásná a
odhodlaná
...
Kolem ní se
rozprostírala
nekonečná
oáza a ona ?
Všechno
měla
...
Kariéru.
Peníze.
Úspěch.
Moc.
I slávu.
Držela pevně
otěže života,
zatímco její šaty
jí ve vteřině
sklouzly z ramen
na deštěm
provoněnou
zem.
Opálená
a šťastná -
tiše vykročila
k jezeru pod
vodopádem.
Daleko
od rušného
velkoměsta,
uprostřed
vysněného
ráje, se neměla
čeho bát.
Byla
sama
sebou
a cítila,
jak se v ní
rozlévá
pocit
nevýslovného
štěstí.
...
Dříve,
než se
poprvé
ponořila
a zmizela
pod křišťálovou
hladinou jezera,
stačila vděčně
zašeptat:
"DĚKUJI !"
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk
To pozorování je zajímavé a povedené. Já často upozorňuji autory, že leckteré výrazy by mohli obrátit a básnička přitom nezmění vyznění. Považuju to za známku ztracené básně, když to jde dělat. Tys tady zobrazil jak maličko stačí (jen lehce pozměnit slova) a vyznění básně bude opačné. To dobře ukazuje jak jemný a citlivý stroj to básník vlastně ovládá a jak snadno zajede jinam než měl.
07.08.2019 09:23:17 | Karel Koryntka
Děkuji. Vážím si vašeho komentáře. Ano, báseň je hodinářská práce a každé slovo je jako drobné kolečko v soukolí. Stačí málo a celý stroj přestane fungovat.
07.08.2019 10:18:26 | Night King