V albu všech uplynulých let,
ach ty má zlobná pýcho,
máma, táta, já a rozbitý krasohled
a najednou? - ticho...
v téhle důrazné stručnosti je bolavě vyřčen celý svět jednoho života....:-D ST*
13.08.2019 12:36:13 | Frr
Nedovedu básničce uvěřit, její bleskurychlé tryskové vážnosti. Stýskání a vzpomínání je, cítím, něco jiného a projevuje se jinak.
13.08.2019 07:53:37 | Karel Koryntka