Rada bláznova
Rada bláznova
Sbírka: Zápisník pomatence
Ve stínech poledního slunce,
za cvrlikání krásných ptáků,
vzhlédni vzhůru na nebe,
plné těch slunečních vlasů.
Jsem pouze blázen
a už dávno o sobě to vím,
pochyby splaven,
jsem jeden velký stín.
Tak nezlobte se na mne,
že dávno odvahu jsem ztratil,
křižovatku vedle
pouze omylem jsem strefil.
Tak nekřičte na hlupáka
kterého život opouští
vždyť naděje je vláha
a ta se neztrácí...
Komentáře (5)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Název sbírky je dobrý, ale nejde jím omlouvat bezděčné novotvary jako "pochyby splaven". Na mě je i samotný začátek už hodně divoký (říká se "ve stínu" ne ve stínech). Básník může mluvit neobvykle, i se to tak nějak čeká, ale každá taková divná tj.neodůvodněná zvláštnost představuje jakýsi dluh, který dorovná jedině krásným celkovým dojmem z díla. Proto je jistější mluvit prostě dobře, správně a jednoduše vyjadřovat slovy co myslíme, neriskovat - a hezký celkový dojem můžeme dosáhnout i tak.
Např.věta "tak nekřičte na hlupáka" je taková přesná, živá, dobrá.
---
A nebo pak je ještě jedna možnost, stát se tím hlupákem, o kterém píšeme a blábolit úmyslně, mluvit opravdu jako blázen. Nechat mluvit postavu (v tom případě by blábol "pochyby splaven" měl svoji funkci.
Jedno nebo druhé. Hezky správně mluvit o bláznu z pozice básníka | nebo autenticky bláznovsky z pozice pomatence. Doporučuju zkoušet zatím to první, snaž se mluvit prostě správně, významově co nejlépe. (Sory za ty delší kecy, básnička je míněná dobře a není hloupá.)
14.08.2019 11:04:39 | Karel Koryntka
Děkuji za vyčerpávající komentář a čas, který jste věnoval rozboru mého dílka.
15.08.2019 00:08:10 | Scia