Pochmurný konec básníka
Pochmurný konec básníka
Sbírka: Zápisník pomatence
Jak těžké je býti komikem,
když humor zajídá se ti...
Jak těžké je býti cynikem,
když nemáš koho trápit...
Jak těžké je býti milován,
když vášně jsou přednější než láska...
Jak těžké je býti litován,
když každý již ukázal ti záda...
Jak těžké je býti rodičem,
když potomky zmáhá unáhlenost mládí...
Jak těžké je býti tragikem,
když verše se ti před očima ztrácí...
Komentáře (4)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Tak sis vybrala tu variantu a) mluvit co nejpřesněji? To jsi udělala dobře. Básnička je trochu mnohomluvná a teoretizující, ale drží svou strukturu. Slova jsou výstižná. Takhle už je možné pracovat, zbývá už jenom to kouzelné NĚCO, to něco navíc co básník ze sebe vydá - a co už nejde se naučit ani objednat.
Zde se to povedlo např.v 2.sloce, je ukázněná a přesná jako ostatní, ale navíc má nějaký hlubší tah, reflexi, že si čtenář uvědomí složitost lidské duše. Že totiž cynik, i když se to nezdá, druhé s potěšením trápí (předváděním cynismu). Ta 2.sloka už je poezie, má už všechno co je třeba.
15.08.2019 10:16:02 | Karel Koryntka