Starý žebrák

Déšť vesele si cupitá
po střechách, na zápraží
v kádích dřepí voda upitá
když slunce stálo na stráži

Z cáru sivých mračen
vykoukl veselé oblohy kus
po nebi pluje hejno kačen
na dvoře se bělají pírka hus

Klepe kdosi u vrat
muž ohnutý má hřbet
ruce schovával si pod kabát
ten starý,vrásčitý kmet

Nebe čisté jako oko
kde dřív mraky byly
žebrák zaťukal na okno
když přístřeší lidé slíbili

Pro zlatku sáhl do kapes
aby zaplatil jim nocleh
rád přespal by ještě dnes
postel lepší, nežli mech