Anotace: Za deště a brzy z rána, kdy ze sna voní rosou tráva... Po heřmánku a kopretinách... Každá je v ranním slunci jiná...
Kuropění
Za deště a brzy z rána
kdy ze sna voní rosou tráva
po heřmánku a kopretinách
každá je v ranním slunci jiná
Tak jako člověk v novém dni
ve kterém se zas rozední
všechny ty rozespalé smutky
do chvíle nežli z ptačí budky
Snesou se písně života
a řeka rázem klokotá
okolo břehů přes kamení
slzy se mění v okouzlení
A v kraji rodném plném krás
kvete a sílí zimostráz
tak jako prosté lidské chtění
navždy se brouzdat kuropěním
Zami já jsem si u našeho posledního dialogu dal za cíl se s tebou skamarádit, ajajaj a teď nevím, básnička nám to neusnadňuje, připadá mi neskromně spláclá - a to mě vždycky provokuje. Ta vidina spokojeného autora nad zpackanou prací. Konkrétně: Jak může být za deště rosa? A kdo je to ta "každá" k čemu se to váže? podobně ve 2.sloce ty "rozespalé smutky" jakou vazbu mají k větě započaté slovy "tak jako člověk v novém dni..."? Ty věty se samým básňováním prohýbají a rozpadají na výkřiky.
24.08.2019 13:30:09 | Karel Koryntka
ROSA JE PŘÍJEMNĚ DOTČENA TOUTO BÁSNÍ :-)
24.08.2019 12:45:32 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA
To jsem moc ráda :) Dobrá náhoda :) Přeji hezký víkend :)
24.08.2019 13:20:31 | Zamila
JE TO MILOST. NÁHODY NEEISTUJÍ .-) :_) ITOBĚ KRÁSNÝ VÍKEND, DRAHÁ ZAMILKO.
24.08.2019 13:30:59 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA