Blouznění středečního dne
Blouznění středečního dne
větve ho spíše rozryly
a v ústech modrou
nerozeznáš od bílé
jen mrak který vypadal
jak mořský jezdec
voněl po soli a potu
zatímco všechna nevyřčená slova
ještě krvácela v krku
-
doktor říkal, že čas od času
musíš vypustit bazén
hodil po mne prášky
a když je sním, vidím dřevěné panáčky s velikou taškou
jak se zvědavě ke mně naklání
a já bych nejradši
utrhla jim nos
protože iluze vždycky byla
perfektní mistr na lhaní
-
cestou z nákupu
jsem potom v písku zahlédla smrt
zvláštní jak sypké kamínky v dlaních
drásají trnem jehly
smála se - že nemám úctu ke stáří
a já jí chtěla vysvětlit
že pro řev myšlenek
mi ochabují svaly
-
pak přišel filozof
a učil mě jíst očima
kdyby prý oči
uměly polykat
časem by se udusily
a já cítila
jak bolí polykání větví
jako když dloubeš lžící pod víčko
tak bolelo polykat tvůj hrob
a všechny ty sny když dáváš ke rtům
cítíš téměř precizní
zvláštně hebké smutno
Komentáře (12)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
..jen upřesňuji, co jsem už napsal ve své glose dole - Tvá obraznost je SKUTEČNOU POEZIÍ PROŽITKU /..jak bolí polykání větví..jako když dloubeš lžící pod víčko../
PS promiň, přimlouvám se za pana K. - odpusťme mu..on si spletl rajón - měl býti rádcem a korektorem slohových prací žactev-při nejlepším snad na druhém stupni ZDŠ** Nevím jakým nedopatřením se ocitl na literárním serveru***třeba si to jednou uvědomí...
******* -(((((((-
29.08.2019 17:05:37 | Frr
Moc děkuji za milá slova a přízeň. Já se na nikoho nezlobím, koneckonců každý se může vyjádřit, jak je mu libo a jak to cítí. :)
29.08.2019 17:31:16 | Umouněnka
Já jsem vlastně taky jakýsi "krotitel zvěře" když tady básníkům domlouvám aby nevřískali, to jest ubrali té divoké obraznosti (aby neříkali "nebe chutnáš" takhle divoce) že to sdělení neprospívá. To dělám pořád, a oni s tím nikdy nesouhlasí a teď kdo vydrží dýl, v tom spočívá to krocení...
Tato básnička, její děj je titánskou obrazností roztrhaný na cucky, takže jedva človíček-hrdina špitne "cestou z nákupu", už přiletí básník a mluví za něj "jsem zahlédla v písku smrt". Nebo "a já cítila (človíček) jak bolí polykání větví (básník). A ještě básník tomu človíčkovi poručil ty budeš "umouněnka".
Podle názvu ale se zdá že i básník je tak nějak v obrazu a moc si této práce necení.
29.08.2019 07:27:23 | Karel Koryntka
Ahoj, už jsem tě čekala, "Kulkule", že? :) Inu, beru tvé dojmy, ale nesouhlasím s tím, že si své práce necením. Zrovna této si cením velice a ráda bych svou budoucí tvorbu klidně v tomto směru udržela. Žel, múza je nevyzpytatelná. :)
29.08.2019 09:36:02 | Umouněnka
...a když nezdrcený básník mi řekne "ahoj" a ještě přidá jedno "inu", tak vidím že se to krocení nedaří, ale zároveň potěšený vidím, že se o něj tak nějak nemusím bát. Ahoj.
29.08.2019 11:16:19 | Karel Koryntka
Myslím že básník má mít spoustu obraznosti a fantazie, tvý básně vnímám tak, že se za ně rozhodně stydět nemusíš, naopak :-)
29.08.2019 10:00:39 | básněnka
..když naléhavost básně připíná nová křídla poezii...MOC SE MI LÍBÍ***
ST* :-D*
28.08.2019 14:40:16 | Frr