Nejsem, neumím, ale...
Nejsem, neumím, ale...
Nejsem, neumím, ale...
Nejsem v tvé kůži,
nevím co cítíš,
když ráno vstáváš
z postele.
Však vím, jak je hezké,
vnímat tvou vůni,
i dotyky vůbec ne,
nesmělé.
Neumím poznat,
jak bolí tě tělo,
když s pozdním večerem
chodíš spát.
Jen vím, jak je hezké,
usínat s tebou,
v noci, i s ránem
se milovat.
Komentáře (12)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Když v poledne vstávám z postele
cítím se hůře než při ranním usínání
Jak nenapsané slovo odtrženo z vět..
To ne láska
to čas podléhá dani.
20.09.2019 07:41:41 | Now
To "ale" je šťoura oblečená jen v šedé nepodstatnosti. Položit jí chvilku na klávesnici počítače ať si planě poskáče.
Únava...? Když chce tělo k tělu, tak je to poukaz do lázní. Když se vlévá cit žen do citu mužů, tak je koktejl lahůdkou.
Tvá veršovaná peříčka. Chtěl bych mít z nich pod hlavou bulíček.
10.09.2019 18:37:41 | šerý
V lásce platí jednoduchá matematika a nemusí být samá plus. Dokud je samá plus - važme si jí... přijdou léta a zůstanou jen vzpomínky. Jsou taky fajn, ale nééééni to to pravoořechové...
10.09.2019 09:47:05 | aravara
Láska má podle mně spoustu podob, úměrně závislých na věku lidí i délce vztahu, ale už v "obyčejném" objetí, pohledu...v maličkostech, se dá poznat, jaká ta láska je.
Díky za tvé zamyšlení...:-)
10.09.2019 11:31:54 | Dreamy