Tak nám umírají básníci

srdce ve svíci temných pokojů
Když se z je stane byl
a že prý krouží po nebi
nevěřím
Ve slovech spí
Po tom nerudném chrápání
po zašlých motelech
bleších dekách
a vodce k míchaným vajíčkům
vylezou si do patra
světského theatra
Tančí
Korouhve se nestačí otáčet
Krása si trochu popláče
a my se obejmeme
Zatím
.
.