RADOST POST FESTUM
je po všem
úleva nepřichází
v hlavě jen unavené prázdno
a radost
ta si dává na čas
klepání po rameni
lichotky
jo je to fajn
úsměvy sem
úsměvy zase tam
mělo to smysl
ta řada nocí bezesných
aby všechno klaplo
je konečně po všem
jede se ovšem dál
sice chtěl bys
kdo by se ale smál
z vyčerpání
byť třeba útěšného
a zítra
zítra se dnešek rozplyne
jak mlha větrem nad horami
život se nezastaví
abys svou radost mohl dohnat
k mazlení někde stranou
jede se zkrátka dál
a než se jen trošku naděješ
za rok zas na shledanou
Praha, 10.10.2019
https://www.youtube.com/watch?v=jIwejN2nBlM
Ano, život hodně letí.
Sic mám jiný věk,
také se mi zdá,
že zítřek, dnešek smet.
Musíme umět na hezkých chvilích lpět, když nic navrací se zpět.
Dekuji, hezké čtení ;-)
09.11.2019 16:26:11 | jenommarie
Jo, kdysi se mi rok jevil jako nepředstavitelně dlouhá doba, například ten desetiměsíční školní, jeho konec byl zpočátku úplně v nedohlednu. Dokonce i pouze dvouměsíční prázdniny byly docela slušný časový úsek, ještě teď cítím, čím vším byl provoněný. A dnes, sotva jeden roční cyklus skončí, už se děsím konce toho dalšího. No, hlavně abych se ho opět ve zdraví dožil, ať už bude s přibývajícím věkem sebekratší... A to přeju všem, komu se trvání všech časových úseků (hodina, den, měsíc rok) zkracuje podobně jako mně... ;-))
10.11.2019 12:06:53 | Amonasr
Děkuji. Člověk hodně změní postoj, i když si něco prožije, uvědomí si to podstatné. Jo letí letí:-).. čas.. musí si ho člověk vážit. Hezké přání posíláš :-)
10.11.2019 13:40:04 | jenommarie
Já chci jenom poznamenat, že někdy to letí tak rychle, že si ani ty situace.. Něžné a milé nedokážu vůbec vychutnat..
16.10.2019 21:05:37 | Milena
Jo, jo, letí to a navíc, čím jsme starší, tím to letí rychleji.
14.10.2019 12:13:03 | Jeněcovevzduchukrásného
Jj, i když mladí nám to uvěří teprve tehdy, až to jednou zjistí na vlastní kůži... :-))
14.10.2019 15:50:50 | Amonasr
Ráda bych ti něco napsala, ale ty jsi to napsal dokonale výstižně, tak jen, líbí se mi:-)
12.10.2019 13:17:56 | vlnka
V dnešní mašinérii světa "není čas" počkat si na radost. Dostat se jí za paty a podkopnout jí něžně nohy, abych se ze sprinterky poradoval.
Použil jsem "není čas" ačkoliv ten termín nemám z duše rád. Možná polevit v honbě za požitky nám v pravdě tu radost vychutnání si komplikuje. Možná v menším tempu zahlédneme i více a můžeme pevněji sevřít. Jak ty Vánoce a čas vznítit žár v očích. Mnozí z toho mají trauma (já též) čím radost udělat. Vnučka má kolem padesáti různých panenek a plný pokoj pokojíčků a hraček. Tak snad na několik minut rozzářit její oči panenkou č. padesát jedna či pro vnitřní pokoj, dalším pokojíčkem v jejím pokoji. No je s tím trochu problém. Už se těším až doroste k peněžním dárku v obálce.
Se synem jsem si to minulí rok pěkně vyřešili. Povzbuzen nově nápadem, jsem mu daroval pod stromeček dva tisíce korun v obálce. On se podivně zatvářil a obratem mě vložil svoji obálku se stejným obnosem. Po chvíli strnulosti jsme se oba zasmáli. Popřáli jsme si Vánoce s darovanou plichtou.
Nu což, Amonasre. Musím si vypůjčit z Tvé podařené básně ten konec. Za rok zas (na dilematickou) shledanou.
11.10.2019 19:44:52 | šerý
Hezké zamyšlení - radost je skutečně složitější téma, než by se mohlo zdát. Nejprůzračnější a nejčistší je možná ta z úplných maličkostí... :-)
13.10.2019 20:02:40 | Amonasr