U potoka

Jak pokaždé
se končí den
a všechen smutek
naplaven je v něm
tam u potoka

ať půda na bocích
či balvany nepotkaly
se s vlnami
po mnoho nocí
dnes touhou křičí

též divně tu zní
jak z hrdla ovce
asfalt i kouř
oheň bezdomovce

a ráno rachot aut
či zpěvy ptáků
ti jedni tak tvrdí
a druzí jemní
zvedají paže
až do oblaků.