Dva světy
Dva světy
Píši Ti znovu posmutnělá slova;
že velmi scházíš mi, můj drahý pane
že na srdci mám znaky Tebou vytepané
a na těle zase oheň, který z Tebe zbyl
v místech, co jsi dlaní vroucně pohladil
i ve kterých jsi mě něžně pomiloval…
On:
Smutný slova mi kurva nepiš!
Co rozbilo se, sotva slepíš,
jsme z Marsu. A vy z Venuše!
Já vzal jsem si tě, netuše,
že co nám zřejmé, to vám není.
Žena doufá, že muž se změní
a muž zas, že zůstane stejná.
Pravda je trpce obyčejná,
sen obou zůstane snem navždy!
(byť přesvědčit se musí každý)
Komentáře (19)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Mně se to zkrátka hodně líbí, ta tvoje varianta trochu víc. A taky že se to hezky rýmuje :-) ST
09.11.2019 10:24:54 | Kapka
Hezky zpracovaný starý motiv...;-) vulgarismy nemám rád...
08.11.2019 17:52:48 | Marten
Děkuju. A vulgarismy. Mohl jsem napsat ... smutný slova mi prosím, nebo ... smutný slova mi sakra, ale podle mě to tak nevyzní. :)
Bohužel, v mých dětsky-pubertálních rýmovačkách (většina mé tvorby) se to jimi jen hemží a tak je mi líto, že přijdu o fanouška hned na startu :)
09.11.2019 09:17:07 | praetorian
Ale ne...spávně použitá nadávka je na místě...jen když je jich moc, stane se to balastem a ztrácí údernost...;-)
10.11.2019 20:21:37 | Marten
tak teď nevím, jestli jsem použil správně či nikoli ... ale sem tam vulgarismus použiju, takže bude ještě možnost to probrat :)
10.11.2019 21:10:33 | praetorian
Líbí se mi hodně,
to dvojí vnímání.
A ta rozdílnost
je skvěle vystižená:)
08.11.2019 15:08:33 | Dreamy
Děkuju. Něco takového jsem měl v úmyslu zobrazit a o text zas až tak nejde, to je jen prostředek.
09.11.2019 09:12:34 | praetorian
Hodně vzteku....,
bez lásky nemůžeš pochopit,
co ti tím ona vlastně chtěla říct.
Jen divím se jí trochu,
že vzhlídla se v tobě hochu...nj
....
Pokud to jen omyl byl
.. tak by jsi se o ní nezmínil.
08.11.2019 12:08:18 | jenommarie
První vstup a už velké téma.
Myslím, že autor jenom nemá,
popisovat co prožil sám.
Dobrá. Já tedy příště dám,
něco, z čeho už jasno bude,
že ne vše žil jsem, nebyl všude,
o čem jsem napsal veršíky.
Za komenty však přec díky …
08.11.2019 12:32:28 | praetorian
To máš pravdu,
téma, které autor píše,
může být i z jiné oblasti
a z jiné říše..
nemusí jít vždy o vlastní prožitky,
na to já nemám žádné námitky.
Vsak bylo mi líto devčete,
když s ní talhle někdo zamete. :-D
;-)
děkuji ti také tedy za veršíky
08.11.2019 13:34:56 | jenommarie
Promiň, nebudu reagovat ve verších, protože abych to vysvětlil, zbytečně by se to natáhlo. Líto děvčete. Vem si situaci: dva manželé, jsou spolu dlouho. On nepřestal být tím dítětem co kdysi (což jí vadí) a ona dávno není tím čírtkem, který ho tak bavil (což mu vadí). Ona mu zahne a on to zjistí. A rozejdou se. Ale jí je to po čase líto a tak mu píše. Ale on je možná až příliš zraněný tou zradou a zatvrzelý. Líbil by se ti víc jeho úvod: Zradilas mě. Tak už mi nepiš. Co rozbilo se sotva slepíš…? Ale on možná nechce ukázat svoji slabost a tak si hraje na tvrďáka. To je dobrá obrana proti bolesti … Jak tu básničku vnímáš teď?
08.11.2019 15:24:04 | praetorian
Přečetla jsem si jí po komentáři znova a dostala jiný náboj. Zrada bolí a odpouštět se má, jen tohle sama nevím, zda bych uměla. ;-)
09.11.2019 08:48:36 | jenommarie
Je to mnohem pochopitelnější, nevypadá to puberťácky, jako nějaký natruc, ale přesně, jak to chodí a co člověk cítí. Samozřejmě, že chlapy nechtějí navenek ty pocity přiznat a přitom.. nj, život běží. Všechna ta "špatná", nás buď posílí, nebo smetou... to už je o každém. Minulost nezměníš..ale budoucnost ovlivníš určitě :-) ;-) tak hodně štěstí a chuť do života, dokud to jde, vše se dá.
08.11.2019 18:04:00 | jenommarie
z básničky se zdá že autor je schopný a přitom málo lidsky angažovaný - to je (ze 4 možných) asi nejhorší kombinace
08.11.2019 11:55:53 | Karel Koryntka