Na tvém břiše
Přemýšlím, jestli bych nesjela,
mít dlaně volně, na tvém břiše.
Možná jsem přidrzlá...docela,
možná je mé psaní, trochu klišé.
A tak si teď doma, zřejmě planě,
sjíždím své břicho, no, dejme tomu.
Uprostřed, taky, na té a té straně,
sjíždím se tebou, bez rozumu.
Najednou, kdo mě k tomu přiměl?
Vzpomenu vděčně na Olina.
Taky se asi často "sjížděl",
já hrála si na to, že jsem jiná.
Všichni jsme stejní, dojednoho.
Pojí nás všemožné závislosti.
Jsem jak ten Olin! To je toho...
Na tvém břiše ujetá, víc, než dosti.