Tma

Pluji si oblohou
vaše sny mi pomohou
Polykám je jak tablety
jako hvězdy co neletí

Jsem stínem ve tmě,
nasávám duše tak jistě.
Vstřebám vše dobré ze světa,
přetvořím ve zlo, jak armagedonu kometa.

Vše bude dobré, to jsou jen řeči,
naděje umřou ti, ve strašné křeči.
Na to se z říše snů dívám,
boha ze zrady podezřívám.

Štěstí je kulisa ve strašném světě,
do krásné lži příteli zve tě.
Je droga bez níž se nedá žít,
bez níž nemůžeš světem jít.

Netěší mě být tím temna zdrojem,
nechtěl jsem být s tímto spojen.
Přesto chodím po zemi s kytkou tmy,
zvěstuji úder reality mohutný.