Někdy to bolí
Někdy to bolí
Anotace: Všichni jste si tady zavzpomínali na své nejbližší, kteří budou navždy chybět, tak *Také jedna vzpomínková.*
*
Někdy to bolí
~~~~~~~~~~
Mám v kuchyni vůní dávných časů,
kdy smích se linul
a starost laskala.
Tak ráda,
ráda bych tě
maminko moje s láskou vítala.
Vždy krásná jsi byla.
Měla jsi v sobě tak čistý humor
a smích,
který odzbrojoval.
Slzy radosti, tekly po tvářích
a nikdo nešvindloval.
Dnes jen vzpomínkou si bohužel
a mají jinou chuť ty slzy.
Život změnil navždy směr,
jsi jinde,
kam duše odchází,
až, někdy příliš brzy.
Dodnes mi v uších zní,
čemu jsme se smály.
Vzpomínám i na to,
čeho jsme se bály.
Na špatné se vzpomínat nemá,
už je to milulost.
Hodně jsi toho vytrpěla,
bylo toho dost.
Tvá pevná vůle a síla, nestačila.
Nikdy, se v tobě víra přesto nezlomila.
Maminka nepeče a nechystá kávu,
čas okradl nás.
My nejsme děti, máme svou hlavu,
už vše je na nás.
Byla jsi s námi na krátký čas,
maminko milá, jsi stále v NÁS.
Komentáře (12)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Krásně opravdové vyznání bez falešného patosu - pokud na své blízké takto vděčně vzpomínáme, prodlužujeme jejich život tím naším, nebyli tu pro nás nadarmo :-)
15.01.2020 10:31:09 | Amonasr
Ano cítím to také tak a moc TI děkuji za krásný a vnímavý komentář milý Amonasře. ;-)*
15.01.2020 11:55:58 | jenommarie
Maruško, tak tato Tvoje báseň mi vehnala slzy do očí.
Na maminku s láskou vzpomínám. Umřela, když jí bylo 54 let a stále mi chybí. Ale přišly jiné radosti...mám dva syny a ti jsou moje sluníčka.
A další radost...dva vnoučci...co si více přát? Takový je koloběh života a má to tak být.
14.01.2020 21:39:16 | Jaruška
Ach Jaruško, je to tak "koloběh života". Mladé odešly, mojí mamince bylo 50, to už 19let. Maminky budou chybět stále. V dětech je naše radost, tak hlavně zdraví a mít tu vzájemnost.
Mám 2 dcery, studují už mimo domov a je to jiné, etapy se mění, ale ať mají možnosti, které jsme neměly. Děkuji a jsem ráda, že JSI jí četla. :-)**
14.01.2020 22:05:40 | jenommarie
Jsi zapálená a máš plamínek štafety. S vděkem vzpomínat - ale netřeba, jen truchlit. Třeba také mateřskou vlídnost rodině předávat. Krásné dědictví a úkol...
14.01.2020 18:08:46 | šerý
To určitě ano, tak to má být a každé životní období má své. Dřív jsem to tak měla, dcery už jsou dospělé a jdou každá svojí cestu, ale dělají mi radost. Tak zase mě se otevřela cesta, člověk se až diví vo vše může změnit, když opravu chce. Cesty máme otevřené. To tak je a hlavní je zdraví a pohoda. Moc TI DĚKUJI za přívětivěmilý komentář, hodnoty jsou hodnoty a výchova je znát a maminky jsou jen jedny.♡ ;-)
14.01.2020 18:59:28 | jenommarie
Moc krásná báseň, vyznání tomu nejdůležitějšímu človíčkovi v životě každého z nás. Maminka je vždy jen jedna a nikdo ji nikdy nedokáže nahradit.ST
14.01.2020 16:25:33 | Nikita44