Noc si svlékla ten svůj samet
Metař všechny vajgly zamet
V čaji mícháš citron a med
V koupelně si vlasy češeš
Jaký bude asi dnešek
Štěstí, nebo znova pešek?
Kolik dnešků ještě zbývá?
Čtyři sudy, či dvě piva?
Proč se snažíš do nich plivat?
Řeč se vede, voda teče
Až zas za tmy přijde večer
chystáš se mu v klíně brečet?
Že ti chybí trochu lásky?
Nech už pořád ty své zkazky
Kdo má chuť furt na otázky
Luna v boji se dnem padla
Snídaně ti už vychladla
Tak tu nečum do zrcadla!
Mnohé ranní rozhovory,
mají pachuť čehokoli,
scénář stále píšem stejně,
jen tak rekneš:" Obejmeš mě."
bouchneš se a to fakt bolí,
od zrcadla máš pak bouli. ;-) ^ST^
17.01.2020 20:14:44 | jenommarie
Řekni mi mé milé zrcadlo
Proč už jsi zase tak povadlo
Kde je tvé mladistvé vzezření
Kdysi jak vše bylo proč není
Propadlým pohledem zchátrale
Troufáš si soudit mě nadále?
Řeknu ti mám toho právě dost
Dostaneš sedm let za drzost
18.01.2020 08:00:33 | R.K.
Sedm let, to je dost
jen za pouhou ješitnost.
Jen nech být,
za pár let, řek bys hned,
že jsi byl jak z růže květ.
Radost pohledět. :-D
(Dík za vtipný komentík)
18.01.2020 08:09:44 | jenommarie
:))
...to se ti to lehce poví
tady nejsme v Mrazíkovi! :))
Také děkuji za hezkou výměnu:)
18.01.2020 08:16:20 | R.K.