Hlavou k ránu vrána kráčí
Kráká: sráči! sráči! sráči!
Večer to ji rozum plaší
Ráno trčí za stěrači
Ráda kárá mravy kráva
Katastrofy vraních zprávách
Budík běsy klidně snáší
Skóre? zraněný : zdravá
Vstávám v chůzi piju kávu
V dálce slabě slyším z davu:
sráči! sráči! sráči! straší
Kéž bys změnila se v labuť!
Sice tomu moc nerozumim a rozhodně to nemá úroveň tvých jiných děl, ale i tak ...
28.01.2020 07:52:44 | praetorian
Dík za upřímnost. Však to nemusíš tipovat:))) Je to v archivu jedna z těch starších. Když jsem na ni narazil, tak se mi líbila. Vrána je zde noční můra, starost, která se zdá v noci daleko větší (a otavuje mi v noci mysl svým hrozným krákáním), než přes den, přesto tam ale někde v zadu v hlavě je i přes den.
28.01.2020 08:20:47 | R.K.