Přicházející

Anotace: v naději počatý...

Vzlínáš mnou
každou kapilárou těla
prýštíš a bubláš
potůčky zurčíš v lukách

Jsi možná víc
než tušila jsem
nežli chtěla

Pocit, že bojím se
že život plyne v mukách
propad se do nicoty
nemá valné váhy

Chvílí
co klubeš dál se
poupě malé na svět

Minulost za branou
a drobné nechci nazpět
toť život sám
co dítětem se stává

Myslíš že bere
on přitom sebe

se davá...

Přečteno 355x

Tipy 16

Poslední tipující: Amiradi, Iva Husárková, vlnka, Marten, Amonasr, Kapka, Frr, jenommarie, šerý

Komentáře (9)

Komentujících (5)

Komentáře

Moc pěkná básnička :-)

01.02.2020 22:00:45 | vlnka

Děkuji vlnko:)

02.02.2020 07:42:21 | Malá mořská víla

...ach ty děti!...pak alespoň aspoň na ty, co máme v sobě buďme hrdí..vždyť kmotřičkou všech je naděje*** ST* :-D*

01.02.2020 00:17:35 | Frr

Ano :)díky

02.02.2020 07:42:04 | Malá mořská víla

Nádherné zrození naděje,
životu darem
a věčnou radostí,
v přicházejícím dítěti. ^ST^ ;-)*

31.01.2020 23:28:22 | jenommarie

:)diky

02.02.2020 07:41:28 | Malá mořská víla

;-)*

02.02.2020 08:15:49 | jenommarie

Zrození a víra. To je předpoklad smyslu lidského života. Ten závěr je trefnou tečkou.

31.01.2020 21:58:01 | šerý

Děkuji za vcítení...pro všechny kdo potřebují naději, pro krásné a radostné zprávy... :)

31.01.2020 22:02:42 | Malá mořská víla

Uživatel