Anotace: pokus o vlastní epilog ( inspirováno nečekaným úmrtím Stanislava Dvorského )
u břehu Styxu
kotví vrak mé lodi
světlo času mžourá
usínajícíma očima soumraku
na protilehlém břehu
jsem v dunách pláží
ještě za jasného dne
Slunce v azuru
ztratil kapesník s Tvým
monogramem
a bez něj odplul do neznáma
už se mi o tom zdálo
kdysi v dětství
sen tedy nelhal
jen už nikdy nebyl čas
se s Tebou
rozloučit...
*
velmi krásná ST :-))
28.02.2020 09:29:25 | Iva Husárková
děkuji Ivučko :-D***
28.02.2020 10:26:48 | Frr
já Tobě Básníku :-))
28.02.2020 10:32:24 | Iva Husárková
děkujem si z plna hrdélek..zatímco kolem pobíhá spousta miciučích prdélek..mňňaoooooouuuu/toť kočičí óm-víš?/ :-D*
28.02.2020 10:35:21 | Frr
Smutné je, že se většinou nestihneme rozloučit s lidmi, které máme rádi, nečekáme, že odejdou na věčnost.
23.02.2020 11:06:13 | Donne
krásná báseň ... dlužní úpis byl zrušen dávno před naším narozením... jen v pokoře a úctě přijmout .... přijímat ... tento dar ... to mi tak nějak přilétlo s Tvou básní ... úsměv.z
23.02.2020 08:27:05 | zdenka