Anotace: Chtěl bych poděkovat předem všem za přečtení a podporu. Děkuji
Každý den něco ztrácí,
za sebou zanechává,
svý stopy vzdálený.
Každý den něco vzdává
pocit, že nevyhrává,
sny předem určený.
S odvahou stoupá,
po stěnách strmých skal.
Roztáhne křídla letí,
z vrcholků hor zamává,
v mracích schoulená.
Touha jen zůstává,
naděje ztracená.
mě se to líbí a i takové postesknutí pomůže člověku narovnat ramena a jít dál. Navíc je to hezky napsané.
Rozhodně nesouhlasím se Šerým a nedej na jeho názor že jsi ve službách svého dne. Tvůj den je jen nečestná děvka, kterou musíš zkrotit aby ti byl po vůli a děla co ty chceš ;-)
26.02.2020 08:52:04 | petrzal
Jako na přízeň dne (touhy) se tedy naivně odvolávat můžeme. Ale bodejť by "vyhrávaly naše sny určený?" Vždyť i jeho kostra vteřin, stvořená na naší reakci a činy, rozhoduje jak...
Tak básníku, nepodpořím. Můj den je mým nadřízeným a vyčinil by mi. Alibizmus v portfoliu nemá.
25.02.2020 22:45:12 | šerý