DOPIS OLZE

Nevím přesně, co jsem dělal toho dne,
desátého dne letních prázdnin,
dvacet sedm dní před svými
desátými narozeninami,
nejspíš se proháněl na dědově obrovském
prvorepublikovém bicyklu,
pokoušel se bez držení dojet od závory
až na konec slepé ulice,
sledován hejnem svých obdivovatelů
na barevných dětských kolech a tříkolkách
s Jéňou Nováčkem v čele,
ale možná jsem právě obědval
babiččiny nezapomenutelné
švestkové knedlíky
a nelze ani vyloučit,
že právě toho dne jsem
vytvořil rodinný rekord
šestatřiceti spořádaných sladkých koulí,
politých rozpuštěným máslem a
posypaných moučkovým cukrem,
zatímco jsi na pražské třídě Obránců míru
drtila lebky lidí,
na zastávce Strossmayerovo náměstí
čekajících na tramvaj,
Olgo Hepnarová.