Lež a pravda

Nadnáší mě vítr, přičemž je bezvětří.
V dnešním sociálním světě, se nikomu nevěří.

Oslňuje mě slunce, přitom jsou všude mraky.
Do doby, kde můžeš všem věřit, chtěl bych se vrátit.

Polit deštěm, kde svítí jen slunce.
Jako pravdu v moři hledám pulce.

Všude již blesky, hromy však nezní.
V dnešní době jsme všichni jen vězni.

Zasněžená místa, kde o sněhu nikdo neví.
Lež co se nejdřív jako pravda jeví.

Tropy tam kde jde ti pára od pusy.
Krutá pravda roztrhá tě na kusy.

Krutý mráz tam kde vedrem se potíš.
Ve vlastních lží už opět se topíš.

Nesmyslnost spojená s pravdou.
Aspoň vidíš, že všichni to na všechny strany hrajou.