Replika
Řekl, že se jí to netýká.
A ona, pouhá replika,
měla svou cenu na pár chvil,
kdy v jejich očích se utopil.
Řekl, že láska to nebyla.
A ona vše co cítila,
měla by nechat někde tam,
kde začalo chtění nebýt sám.
Řekl, že jiný už nebude.
A ona není osudem,
který má vepsán na dlani,
dál mlčel, ve snaze zachránit...
ACH DREAMY ACH-TYS STEJNĚ SVĚTICE-SVĚTLICE* - vím to***:-D* ST*
05.03.2020 22:01:58 | Frr
Ach Jurášku, ty jsi táák milý, ale světice? Chudáci ti opravdu "svatí".
Díky a jeden velký muck posílám do Štolbária.:-)
06.03.2020 11:59:51 | Dreamy
Někdy nevíš, co si myslet...ani nevíš co říkáš...;-)
05.03.2020 16:42:46 | Marten
Ne nadarmo se říká..."mlčeti zlato", teda, v určitých situacích. :) Fajn zamyšlení, Martene. :)
05.03.2020 17:59:21 | Dreamy
..že jsem smělý...nemá být v posledním verši "se zachránit"?..;-)
06.03.2020 14:10:29 | Marten
Naopak je fajn, že nejsi nesmělý. :-) Vím, kam míříš...tedy, předpokládám. Přidáním "se" by vznikl dojem, že se snaží o záchranu sebe. Což by v mých očích na něj vrhalo ještě větší stín, než už na sebe ten oný sám vrhl. Já spíš měla na mysli snahu o záchranu situace, což vím, by asi taky už moc po vyřčeném nefungovalo, ale zachránit ji, od něj, říct tak, aby víc nečekala, nemilovala, by mohlo být chápáno jako polehčující okolnost...
Vždycky je moc hezké, když text vnukne různým lidem, různou myšlenku, tady neplatí žádné hranice, žádná omezení a to je fajn:-)
06.03.2020 15:20:14 | Dreamy
Protože to píšeš z jejího pohledu, tak by ten závěr chtěl asi líp formulovat, není jasný co on chce zachránit..."situace" je dlouhý slovo, to tam nepůjde...co tak obecné vyjádření "vše zachránit"..?...;-)
08.03.2020 11:23:33 | Marten
Ten konec je tak nechaný úmyslně, každý to vnímáme jinak, něco jiného domýšlíme a to je na tom fajn. :)
08.03.2020 18:26:58 | Dreamy
9-8-8-9, zajímavé u střídavého rýmu. Hezky napsané, jen bych příště rád též něco o zlatokopkách, ať je to vyvážené. ST.
05.03.2020 08:21:23 | praetorian
Střední část Tvé básně je hybným a meritem vztahu. Člověk si staví romantické archaické arkády, které "přejede" chladná éra mašinerie života. Zůstane v člověku jen Molotův koktejl, který není schopen své sny natrvalo zruinovat, ani mobilizováním první pomoci - dýcháním z úst do úst, pragmaticky naději resuscitovat. Je to téma Robinsona na opuštěném ostrově. Krása "ostrova" a šeď samoty. Tak jen SOS kouřové signály sublimující do nekonečné naděje. Ale to je náš nekonečný lidský příběh, který musíme užít a přežít.
04.03.2020 23:58:49 | šerý
Být Robinsonkou a mít svého "Pátka" jen pro sebe. Na ostrově, kde květy mají ty nejjasnější barvy a jsou větší, než má dlaň.Místo vany tůňka a napětí, jen to mezi dvěmi těly před dotykem...jo, tak to bych chvíli vydržela...Díky za to zasnění se... :)
05.03.2020 10:05:17 | Dreamy
A ona lásku čekala...
Smutný příběh, častý dost
že ten druhý, citů prost
jakoby se lásky bál
využije a jde dál...
04.03.2020 23:32:33 | Kapka
I ona pochopí, jak to chodí,
že z každé lásky se nenarodí,
štěstí jenž trvá dlouhá léta,
někdy je kratší, než prostá věta.
Díky, Kapičko...:)
05.03.2020 09:54:10 | Dreamy
Ty scénáře kdy chlapi, rádi na city hrají.
Vždyť za to nemůžeš TY, ale já,
vím, ....jo to se opravdu moc dobře poslouchá.
Strach z lásky a strach ze změny, to je celé.
Co se jim v hlavě honí.
Je to sobec.
//"ST"
omluva ani do básně mi to nějak nešlo,
trochu podobné se motá v hlavě mě, uvidíme
04.03.2020 22:39:41 | jenommarie
Aha, tak měním reakci, zprvu jsem viděla jen číslo jedna.. :-)
No Maruško, ono to není zcela zcestné, prostě se to děje a pánové mi odpustí, že je mířena na ně, ale já znám víc "odkopnutých" holek, žen tímto způsobem, než kluků...
A tobě, tak tobě přeji jen to dobré a nejen v lásce:-)
04.03.2020 22:41:12 | Dreamy
A teď zas nechápu:-D, asi jiný scénář, a tak také dobře.
04.03.2020 22:42:27 | jenommarie
Už ano? :D
04.03.2020 22:44:32 | Dreamy
Mě nejdou dlouhé komentáře. Až na podruhé vždy víš ;-). Ano jsou pohodlní a vlastně něco hodně chtějí, ale vzápětí z toho dostanou strach, když si uvědomí, co by je to všechno stálo. Teď to trochu mám. Zamilovanost je, ani nežádám příliš,vše se přece dá nějak dohodnout.
Najednou mi přijde, že vlastně se pere, sám se sebou a neví co chce. Sám to přiznává, což jsem ráda.
Tak uvidím zda to vlastně někam půjde.
Tak jsou někteří ti chlapy opravdu srabíci.
Ten můj snad ještě nějak zabojuje, doufám.
Ale Dreamy, kdo na to má mít nervy
:-D má štěstí, že ten humor neztrácím.
04.03.2020 22:51:27 | jenommarie
Myslím si, že pánové, tedy určitě víc, než ženy, vcelku rychle vědí, co chtějí a ani v tom nehledají žadné složitosti.To my jsme na tom hůř, se vším tím domýšlením do detailu, s plány na budoucnost. ;)Možná ty "zlatokopky", jak zmiňuje praetorián, to budou mít jednodušší:) Ve vztahu by se nemělo snad "bojovat" vůbec a nebo, měla by být znatelná snaha na obou stranách.
Tak držím pěsti.:)
05.03.2020 09:44:38 | Dreamy
Tedy adi vědí. Já nedomýšlím, když miluji, tak vůbec:-D. Ano ty zlatokopky to umí vcelku dobře a asi i imponují. Taky to píši s nadhledem. Je to vždy o těch dvou, jak je pro ně hodnota vztahu a lásky důležitá a nastavení si priorit v osobním a pracovním životě, chtít spolu sdílet a především nenuceně, láska se ničím koupit nedá a ani vyčítat si nemá smysl, buď to chtějí být spilu, tak se o to snaží, nebo nechtějí. Překážky jim jsou jen malrm c tom prožitém času spolu. Tak by to mělo být. Hlavně cit a vnímání, pochopení a být rád, že ten druhý je. Děkuji TI opět milá Dreamy. ♡
05.03.2020 09:57:46 | jenommarie
Vyčerpávající Maruško...:)
05.03.2020 18:00:39 | Dreamy
:-D jejda, já vím:-)** :-D a vidíš milá Dreamy, to jsou ty vlny v hlavičce, prijde mi, že jak muži tak ženy se hledáme. Ty vhodné k sobě protějšky,
které zapadnou jak skládačka. Najít je, je zkrátka věda. :-D**. Moc velká omluva za ten dlouhý komentář ♡
05.03.2020 18:44:53 | jenommarie
Vůbec se Maruško nemáš za co omlouvat, co na srdci, to na jazyku, v tomto případě, v komentáři. Děkuji ti...:-)
06.03.2020 11:58:13 | Dreamy