ta radost nebyla moc/dost dlouhá..
20.05.2020 13:55:36 | vojtěška
Ano. Toto je jedna velká nadsázka z doby, kdy zřejmě nikdo netušil jak se bude vše vyvíjet ( jako bychom to někdy v dějinách tušili..), a ten moment, kdy se člověk začne cítit jako postava ve scifi si uchová v paměti.
I když, co je to paměť, také pouhé scifi.
A že se člověk zlepší, porozumí, uklidní, zmírní, bude chápavější, laskavější a dá pár procent svého života k tomu, aby jeho potomci přežili, to už je hotová fantasmagorie..
20.05.2020 20:40:05 | Now
Netušila jsem, jak moc sladké je být doma mezi svými a nekoukat na hodiny...
V každém případě za tento zážitek děkuji někam nahoru.
Moc pěkně jsi to pojal, Tvoje obrazy budí úsměv i mrazení.
14.03.2020 09:34:56 | Pamína
Kéž by to bylo z žánru sci-fi..
13.03.2020 23:42:30 | Knoflík
Konečně se začal lepšit svět.
Když zmiňuješ Nietzscheho, tak tomu vždy bylo vyčítáno jakou projevoval zvrácenou radost nad obětmi Lisabonského zemětřesení. On se obhajoval, že jen lidstvo může projít katarzí (obrození) jen díky katastrofám a strádání.
Tedy nejsem zastáncem takového hrůzného řešení. Ale zároveň mám pochybnosti nad "něžným přezíráním." Bez tlaku není kýženého moštu.
13.03.2020 21:53:04 | šerý