Alergie na život

Po záchvatu euforie zmizí slunce za mraky
uvrhne svět do temnoty... on ten odstín dobře zná
po duševním zkratu padá do panické ataky
všechno vidí černě... jeho duše bude nemocná

Jako duha vodku pije... bez ohledu na prachy
v nedohledné době bude zřejmě dál se válet na dně
jeho víra v Boha hnije s jeho vírou v zázraky
naděje mu odkvetla... a duše dál mu tiše vadne

Život je jen alergie... geneticky přenosná
bude vždycky nebezpečná, když jsi na to sám
samota tě může změnit, že tě nikdo nepozná
ta nej první pomoc prý je láska jako trám

Velmi smutné, když se člověk nemá ani sílu smát
ani chemoterapie nevyléčí divný pocit
že se někdo nenávidí... že se někdo nemá rád
že když někdo nerad žije, zemře sám a bez pomoci...