Pot, slzy a svaly rozlité na podlaze
vše kvůli v pasu úzké mojí snaze.
Trvám již týden v napětí jasném,
však i dnes trvá si tělo v samém.
Oč má být tato cílená tryzna lidská,
dotýkajíc se mě činky ruka slizská?
Zanechat rozmaru a užívat si bídu,
přesto ale povýšit si svoji třídu.
Kdy se dočkám cíle předsevzatého?
Uvidím pak v odraze neznámého mladého?
Co okolí nadšením provede mojím citům?
Proč oddal jsem se slunečním svitům?
Je to hrozné a zároveň krásné,
dřít se a číst zprávy sbírané.
Do pozoru a do klubíčka svinutí,
Je to hrůzná hrůza tohle hubnutí.