Ach lidé, blázni pošetilí.
Nejprve láskou by se zpili
a potom kňučí v kocovině.
Marně pátrají po příčině.
Ach lidé, blázni usměvaví.
Nesou se hrdě jak brk paví,
dokud jim život co chtěj dává.
A skučí, když jim zhořkne káva.
Ach lidé, věční uplakánci,
pro slzy nevidí svou šanci,
kráčejí světem s hlavou dolů,
aby nešlápli do výmolu.
Ach lidé, více radujme se.
S úsměvem líp se břímě nese,
jedno, v které jsi polovině.
Život je krásnej … i když svině.
"Život je dědičná choroba, která končí smrtí".
Tak to berme zvesela děj se co děj.
**
Výborně jsi to vystihl.
23.03.2020 09:47:07 | JC senior
Ach, ach... přesto je život fakt krásnej, jen se správně orientovat a mít trochu štěstí :-)
23.03.2020 07:50:35 | Helen Zaurak
štěstí je třeba jít na proti, i když ... že žijem kde žijem, v době, v který žijem, je megaštěstí ...
23.03.2020 07:52:08 | praetorian